Filmová hvězda, kráska s nedostižným sex-appealem, psychicky zdeptaná žena rozkročená mezi uměle vytvořenou personou a skutečným já i dívka, která si v dětství prošla traumatem. To všechno byla Norma Jeane Mortenson (Baker), veřejnosti známá pod pseudonymem Marilyn Monroe. Coby sonda do duše blonďatého idolu má sloužit nový snímek s příznačným názvem Blonde, kde božskou MM ztvární herečka Ana de Armas. Co můžeme od skoro tříhodinového snímku očekávat?
Jen málokdo nezná Marilyn Monroe a její ikonický look – platinově blond kudrliny, pootevřené rudé rty a pihu na tváři. MM platí za jeden z největších symbolů 20. století: hollywoodskou star muži milovali a ženy toužily být jako ona. Jaká ale byla v soukromí? Vlastním jménem Norma Jeane Mortenson vyrůstala v dětských domovech a po pěstounech. Z toho období si odnesla trauma, které určilo její další životní směřování. Pod vlivem slávy, neklidného a exponovaného osobního života a mizogynního prostředí Hollywoodu žena rozkročená mezi hypersexualizovanou mediální personou a svým skutečným já, odhodlaně toužícím po profesním uznání, postupně podléhala psychickým problémům a drogové závislosti. To vyústilo v tragickou smrt, k níž došlo 4. srpna 1962. Bylo jí 36 let.
TIP NA VIDEO: Podívejte se na trailer k filmu Blonde, který bude na Netflixu k vidění od 28. září
O tom všem by měl pojednávat snímek Blonde (v Česku uváděný pod názvem Blondýnka), který režisér Andrew Dominik natočil podle stejnojmenné novely z pera Joyce Carol Oates. Hlavní role se zhostila kubánská herečka Ana de Armas, ve vedlejších pak uvidíme například Adriena Brodyho, který ztvární dramatika (Marilynina posledního manžela Arthura Millera), Bobbyho Cannavalea, jenž bude hrát bývalého atleta (čili hereččina druhého manžela Joea DiMaggia) a mnoho dalších.
Kubánská Marilyn Monroe
Film, na kterém Dominik začal pracovat už v roce 2010, měl od počátku produkční problémy. Tvůrce na něj především nebyl dlouho schopen sehnat dostatek peněz. Marilyn měla původně hrát Naomi Watts, tu pak vystřídala Jessica Chastain a až v roce 2019 padla definitivní volba na de Armas. S jejím obsazením má ovšem už teď řada lidí problém: především s jejím kubánským akcentem. Herečka se na roli sice připravovala celoročním intenzivním kurzem s jazykovou koučkou, někteří ale upozorňují, že svého přirozeného akcentu se v roli MM zbavit nedokázala. Proč to může vadit?
Právě zpěvný, svůdně tlumený – a samozřejmě naučený – hlas byl totiž jedním z hlavních poznávacích rysů Marilyn Monroe. Vzhledem k tomu, že se film má věnovat tomu, v čem se od sebe Marilyn a Norma Jeane odlišovaly, by se ale právě toto mohlo stát zajímavým nástrojem vyprávění. Někteří ovšem upozorňují, že ani Norma Jeane zkrátka nebyla Kubánka. Je to opravdu podstatné?
V době vydání před 22 lety velice úspěšná kniha Blonde, která se dokonce v roce 2001 objevila ve finále Pulitzerovy ceny, není zevrubným životopisem, ale téměř osmisetstránkovým dílem fikce. To je důležité, protože ani tvůrci snímku netvrdí, že natáčejí akurátní biografii. Joyce Carol Oates sice vycházela ze skutečných momentů a událostí ze života MM, pracovala ale také s konspiračními teoriemi a drby. Jejím cílem nebylo chronologicky popsat život hollywoodské star, ale pokusit se načrtnout, jak to asi vypadalo v její hlavě.
Proto k ní přistupuje ze tří úhlů pohledu: vykresluje ji jako Normu Jeane – naivní, stydlivou dívku, která si zažila sexuální zneužívání a z šedé reality se naučila utíkat do světa stříbrného plátna. Pak ji chápe jako Marilyn Monroe: uměle vytvořenou osobnost a další herecký part, jehož vzhled i vystupování mělo zcela pod kontrolou studio 20th Century Fox. A pak právě jako Blondýnku: symbol americké popkultury 50. a 60. let. Čistou, bílou, plavovlásku, která je v mužských očích sexy, ale zároveň potřebuje ochraňovat a v těch dámských zase představuje ideál krásy a nejvyšší metu ženství, k níž je možné se přiblížit.
Pro objemnou knižní publikaci má takový přístup dostatek prostoru. Podaří se ale stejnou myšlenku zachytit i ve filmu a na ploše 166 minut? Režisér Dominik se nechal slyšet, že omezil dialogy na minimum a o svém počinu uvažuje spíše jako o kompilaci obrazů a událostí ze života Normy Jeane. On sám ji chápe jako traumatizovaného sirotka lapeného v osidlech muži ovládaného Hollywoodu, jehož postupně pohlcuje jeho vlastní alter ego. „Můj film vypráví příběh toho, jak dětské trauma utváří a ovlivňuje člověka i v dospělosti. Člověka, který je nějaký v soukromí a jinak vystupuje na veřejnosti. Je to v podstatě příběh každé lidské bytosti, protože tohle děláme všichni,“ řekl před časem režisér pro Collider.
Nechte Normu na pokoji!
Někteří kritici snímku nicméně upozorňují, že rating filmu NC–17 (který stanovuje, že by ho neměl vidět nikdo pod 17 let) napovídá, že se tvůrci zaměřili hlavně na sexuální pasáže z předlohy, čímž jen přispějí k další sexualizaci nešťastné modly. O stále trvající dehumanizaci Marilyn Monroe se letos mluvilo hodně zejména ve spojení s Kim Kardashian, která si na Met Gala oblékla bílé šaty, v nichž herečka slavně zazpívala prezidentu Kennedymu k narozeninám. Navrch k tomu pak celebrita dostala ústřižek Marilyniných vlasů, který přijala s nadšeným komentářem, že s ním bude spát každou noc. Později se ukázalo, že vlasy jsou pravděpodobně falešné – symbolika rozdávání kusů těla mrtvé ženy s extrémně problematickým životem ale zarezonovala silně. Je to totiž jen špička ledovce dlouholeté fetišizace kultu MM, který začíná už u hrníčků, plakátů, polštářků a dalších dekorativních předmětů s její tváří.
Filmových a televizních počinů o božské MM vzniklo již mnoho, a ačkoliv většina více či méně upozorňuje na problémy, které herečku v soukromí sužovaly – bez toho to ostatně dost dobře ani nejde – drtivá většina z nich na ikonu pohlíží právě onou mužskou optikou a jako na idol, ke kterému jako by nepatřil žádný skutečný vnitřek. Sám Dominik přiznal, že vůbec poprvé v kariéře pracuje s ženskou hlavní hrdinkou. Zda to bude problém, ukáže samozřejmě až výsledek. Světovou premiéru si Blonde odbude na letošním filmovém festivalu v Benátkách, posléze bude k vidění na Netflixu, a to od 28. září.
