.

. Zdroj: iStock.com

Jak přestat prokrastinovat a oddalovat úkoly

Nic nestíháte, i když si říkáte, že tentokrát se do úkolu pustíte, hned jak se objeví. Jenže čas vám najednou krade sledování eshopů, maily nebo nutkavá potřeba zalít květiny. Tisíc nedůležitých věcí má přednost. Vítejte ve světě prokrastinování. Jestliže z něj nevystoupíte, ztratíte mnoho.

Je pátek odpoledne a vy v nervu a zuřivosti doděláváte zadanou práci. Jak se to stalo? Vždyť jste o ní věděli už před čtrnácti dny! Proč jste nezačali dřív? Najednou byly důležitější drobné úkoly, které mohly počkat, vybírání dovolené, častá příprava kávy, uklizení pracovního stolu, kontrola emailů a sítí každých pět minut. Zdá se vám to povědomé? Nevěšte hlavu, v odkládání věcí nejste sami.

Do téhle pasti spadá dle odborníka MindTools Pierse Steela až 95 % lidí. Může vás to do jisté míry uklidnit, ale ze začarovaného kruhu stresu, neúspěchu a kroků zpět vás to nedostane. Prokrastinace neboli výrazné a chronické oddalování povinností a úkolů jednodušších i psychicky náročnějších na pozdější dobu není pro život výhrou a může vám výrazně poškodit duševní zdraví, zničit kariéru a rozházet vztahy. Skončete s tím nebo pro začátek své oddalování umírněte.

Lenost, nebo prokrastinace?

Říká to o vás okolí nebo si to o sobě myslíte sami, že za vše může vaše lenost. Ale s věcmi, které vás baví a zajímají, problém nemáte. Abyste tedy věděli, jak to s vámi je, doporučují odborníci odhalit příčinu. „Otálení je často zaměňováno s lenivostí, ale jsou velmi odlišné. Otálení neboli prokrastinace je aktivní proces. Místo úkolu, o kterém víte, že byste měli dělat, se rozhodnete udělat něco jiného. Náhradní činnost. Naproti tomu lenost navrhuje apatii, nečinnost a neochotu jednat,“ vysvětluje rozdíl Piers Steel.

Typické otálení zkrátka obvykle zahrnuje ignorování nepříjemného, ​​ale pravděpodobně důležitějšího úkolu ve prospěch toho, který je zábavnější nebo snadnější. Dokončit zdlouhavou prezentaci, nebo si objednat nové legíny na běh, na který se těšíte? Vypadá to nevinně, ale když se toho aktivně nevzdáte, může to mít vážné následky. Ze začátku se cítíte provinile a stydíte se, že jste se zas nechali unést. Horší je pak snížená produktivita. Pokud odkládáme věci dlouhou dobu, začínáme být demotivováni a rozčarováni svou prací a v extrémních případech to může vést k depresi a ztrátě zaměstnání. A tohle z nás určitě nikdo nechce? Ideální začátek boje s prokrastinací je právě teď.

Proč prokrastinujete? Máte vážný problém?

Tak jako to dokáží efektivní lidé kolem vás, vy můžete taky. Nebude vás to stát spoustu peněz ani času, ale spíše práci s vůlí, změnou návyků a osobní motivací. Prvním krokem k překonání otálení je rozpoznat a přiznat si, že prokrastinujete. Poté identifikujte důvody svého chování a použijte vhodné strategie k jeho překonání. Hledejte důvod, proč prokrastinujete. Vyhýbáte se například konkrétnímu úkolu, protože je pro vás nudný nebo nepříjemný? Jiným důvodem může být i vaše špatná organizace. Organizovaní lidé oddalování úspěšně překonali, protože používají seznamy úkolů podle priorit a vytvářejí efektivní plány. Ale možná i když jste dobře organizovaní, můžete se stát, že jste ohromeni náročností úkolu.

Možná máte pochybnosti o své schopnosti a máte obavy z neúspěchu, takže to odložíte a začnete hledat útěchu při práci, o které víte, že jste schopni ji dokončit. Někteří lidé se bojí úspěchu stejně jako neúspěchu. Myslí si, že úspěch povede k tomu, že budou zaplaveni žádostmi o převzetí úkolu a jeho vedení, a v tom už si zas tolik nevěří. Překvapivě, perfekcionisté často odkládají, protože mají pocit, že by úkol nezvládli dokonale a nemají k němu patřičné dovednosti. Jinou příčinou, kterou lidé uvádějí, je i špatné rozhodování. Bojí se rozhodnout, aby nerozhodli špatně. Avšak jsou i případy, kdy prokrastinace není jen špatný zvyk, ale známka vážného zdravotního problému. Například ADHD, obsedantně kompulzivní porucha či úzkost a deprese jsou velmi často spojeny s otálením. Jestliže ničím takovým netrpíte, a přesto máte pocit, že nezdravě prokrastinujete, častou příčinou může být vážný stres nebo nemoc. Pak je na místě navštívit odborníka.

Začněte boj s otálením

Otálení je zvyk, většinou hluboce zakořeněný vzorec chování. To znamená, že jej pravděpodobně nemůžete přes noc zlomit. Návyky přestanou být návyky, když se jim vyhnete, proto zkuste co nejvíce strategií, které vám pomohou zvýšit šanci na úspěch. Tady jsou dle odborníků i bývalých prokrastinátorů některé osvědčené.

Odpusťte si za otálení v minulosti. Studie ukazují, že odpuštění vám může pomoci cítit se lépe a smýšlet o sobě pozitivněji a snížit pravděpodobnost otálení v budoucnosti.

Vytvořte k úkolu závazek. Zapište si úkoly, které je třeba splnit, a určete čas, kdy je budete provádět. Poté si úkoly prioritizujte pomocí principu naléhavosti. Využijte Eisenhowerův princip důležitosti a naléhavosti, který využívají i špičkoví manažeři. Vojenský generál a později prezident Spojených států amerických Dwight D. Eisenhower, který doporučoval pro efektivní práci a zvládnutí všech úkolů, ať už v běžné domácnosti, práci či na bitevním poli, určit si priority. To vám umožní rychle identifikovat činnosti, na které byste se měli zaměřit, stejně jako ty, které můžete ignorovat. Takže například – navrhnout strategii řešení projektu, oslovit spolupracovníky, odpovědět na emaily. Nebo vyřídit pracovní emaily, jít si zacvičit, připravit jídlo, objednat se k doktorovi na prevenci, napsat kamarádce, co podniknete o víkendu, a pak objednat nové šaty.

Slibte si odměnu. Pokud splníte obtížný úkol včas, odměňte se lahůdkou, jako je například kousek koláče nebo káva z vaší oblíbené kavárny. Prožijte si tu odměnu a ten dobrý pocit z dokončení.

Požádejte někoho, aby vás kontroloval. Tlak vrstevníků funguje! Pokud nemáte někoho, koho byste se mohli zeptat, použijte online nástroj, jako je Procraster, který vám pomůže s sebepozorováním a kontrolou.

Rozdělte si úkoly. Pokud jste náchylní k oddalování projektů, protože je považujete za náročné, zkuste je rozdělit na více zvládnutelných částí. Uspořádejte své projekty do menších úkolů a zaměřte se spíše na jejich zahájení než na jejich dokončení. Ve své knize z roku 2011 The Procrastination Cure Jeffery Combs navrhuje řešit úkoly v 15minutových dávkách aktivity. Nejprve začněte rychlými a malými úkoly. Tyto „malé výhry“ vám poskytnou pocit úspěchu a vy se budete cítit pozitivnější a méně zatíženi větším projektem nebo cílem, na kterém pracujete.

Jednejte, jak to jde. Řešit úkoly, jakmile se objeví, spíše než nechat je na potom, na zítra, na další týden, měsíc...

Změňte svůj interní dialog. Například věty s „musí“, znamenají, že nemáte na výběr. Budete cítit tlak, nespokojenost a snadno začnete úkoly sabotovat. Ale když použijete slovíčko „zvolím si, rozhodnu se“, budete cítit mnohem více, že máte věci pod kontrolou. „Nejprve si zvolím faktury, protože jsou důležité, potom se vrhnu na emaily a nakonec mrknu na konkurenci.“ Současně může být užitečné přeformulovat úkol tím, že se podíváme na jeho význam.

Minimalizujte rozptýlení. Vypněte e-mail a sociální média a během práce se vyhněte blízkosti zapnuté televize! Nejprve zmákněte složitější úkoly, tím si oddechnete a zbytek dne už si v klidu doděláte ty menší. Lépe se soustředíte ráno? Tak v tuto dobu splňte ty nejnáročnější.

Představte si negativní dopad. Výzkum ukazuje, že impulzivní lidé častěji otálejí, protože se zaměřují na krátkodobý zisk. Vy si však představte dlouhodobé výhody dokončení úkolu. Nedokončíte – nedostanete zaplaceno, roční bonus, ztrátu zdraví, kontaktů, možností přiblížit se cíli. Zkrátka si představte, co se stane, když úkol nedokončíte? Jak to ovlivní do budoucna váš život? Nebylo by lepší přestat prokrastinovat a jít do toho?