Informací je všude spousta a vyznat se v nich dá zabrat. Chce to nadhled a odstup, které nám často chybí, protože chceme jasnou odpověď na všechno. A nejlépe hned. To se nám ale může vymstít v podobě nefunkční diety nebo zbytečných doplňků stravy. Kdo nebo co je ten „šmejd“? Je to výrobce, prodejce, výživář, nebo nepochopená informace, která se šíří po internetu? Buďte nároční, hledejte spolu s námi jádro pudla!
Jídelníček „na míru“ a hubnoucí zázraky
Něco tak složitého, jako je lidské tělo, vyžaduje lepší péči než výživový plán kopírovaný formou ctrl+c a ctrl+v. Nabízel vám někdo jídelníček pro každého nebo zázračný hubnoucí produkt? Držte se hesla: Co funguje tobě, nemusí fungovat mně!
TIP NA VIDEO: Jak (ne)vychovat tlouštíka?
Odpovídá: ING. BC. LUKÁŠ ROUBÍK Odborník na výživu, autor dvou populárních knih o výživě a fitness a zakladatel Institutu moderní výživy. Ve své praxi se zabývá popularizací vědecky podloženého pohledu na výživu a redukční diety a provozuje nutriční poradny v Praze, Brně a Ostravě. V loňském roce jste ho mohli vidět v televizním pořadu Tlouštíci. Jeho osobní vizí je naučit Česko jíst bez extrémů, neudržitelných diet a „zázračných“ produktů.
Kdo může v České republice prodávat jídelníčky a výživové plány, co k tomu člověk potřebuje za kvalifikaci? Bohužel, prodej jídelníčků je v České republice stále „Divoký západ“ a tato oblast je legislativně velmi špatně regulovaná. Jídelníčky prodávají dnes snad úplně všichni a ve velkém to dělají i osoby bez jakékoli odborné kvalifikace, ať už úplně načerno, anebo na volnou živnost. V dnešní době jsme také svědky toho, jak si různí influenceři vybudují vysokou sledovanost a pak ve velkém prodávají na sociálních sítích generické „ctrl+c a ctrl+v“ jídelníčky.
Co by měl odborník na výživu splňovat podle vás? Jak ho poznat? Odborná kvalifikace v oblasti výživy začíná minimálně akreditovaným kurzem Poradce pro výživu, ale ideální je vystudovat výživu na vysoké škole – obor nutriční terapeut. Je v tom stejný rozdíl, jako kdybyste měli problém s pohybovým aparátem a rozhodovali se, zdali si například necháte „spravit záda“ od maséra, nebo od vysokoškolsky vzdělaného fyzioterapeuta. Dejte také pozor na extrémní diety, které nejsou dlouhodobě udržitelné a prodej doplňkových produktů s nabalováním dalších prodejců.
Kdysi jste vyvolali celou kauzu jednomu takovému produktu – kávě na hubnutí. O co ve stručnosti šlo? Před dvěma lety se tu začala prodávat takzvaná „káva na hubnutí“, která byla prezentovaná jako stoprocentně přírodní produkt pro šetrné hubnutí. Tento mix velmi silných stimulantů ale obsahoval v EU zakázanou dopingovou látku ze skupiny amfetaminů! Prodejkyně navíc svým zákaznicím obsah této látky zatajovaly anebo účinek bagatelizovaly, a některé dokonce o produktu tvrdily, že pomáhá léčit zdravotní problémy, jako je vysoký krevní tlak. Přitom látka fenylethylamin může být velmi riziková pro osoby, které trpí vysokým krevním tlakem, cukrovkou, onemocněním ledvin a dalšími potížemi. Stejně tak jste po konzumaci této kávy mohli mít pozitivní test na drogy. Potravinářská inspekce varovala před produktem až po třech našich článcích a dvou reportážích v pořadu Černé ovce v prosinci 2020.
Má člověk bez výživového vzdělání šanci takové produkty odhalit, když je navíc mnohdy propagují sportovní ikony, blogeři, influenceři? Pro běžnou veřejnost je bohužel velmi složité se v tom orientovat. Když má nějaký influencer nebo influencerka pěknou postavu, tak si velká část lidí myslí, že tedy musí dobře rozumět výživě a dietám. Ve většině případů je opak pravdou a skrývá se za tím nebezpečí v podobě velkých extrémů.
„Influencerům bych chtěl vzkázat, že s vysokou sledovaností by měla jít ruku v ruce i velká odpovědnost. Protože řada z nich může svým jednáním poškodit velké množství lidí. A veřejnosti bych vzkázal následující – neexistují žádné zakázané potraviny, jen zakázané množství! Zdravý životní styl není o tom, že byste si už nikdy nesměli dát čokoládu, zmrzlinu nebo víno v kontextu jinak kvalitního jídelníčku a zdravého životního stylu s dostatkem pohybu.“
Článek pokračuje na následujících kapitolách. >>>
Pokračování 2 / 4
Extrémní diety, které (ne)fungují
Obzvlášť když se dlouhodobě nedaří, snažíme se chytnout každého stébla. Ale ani ti největší propagátoři diet s výsledky na fotkách „před“ a „po“ nemusí být zárukou kvality, a hlavně ani zdraví. Tělo máme jen jedno a experimentování s ním není vždy vratný proces.
Odpovídá: ING. MGR. VERONIKA POUROVÁ Nutriční terapeutka z poradny Ne hladu se věnuje individuálnímu poradenství v oblasti zdravé výživy, sportovní výživy, redukce hmotnosti a výživy při vybraných onemocněních. Také pořádá semináře a přednášky na nejrůznější populární témata ve výživě.
Existuje už tak obrovské množství nejrůznějších diet s originálními názvy, že bychom je nedokázali ani spočítat. Jak poznat, že je dieta bezpečná? Co by měla splňovat? Většině lidí, kteří se snaží redukovat hmotnost, pomůže jednoduše to, že přestanou experimentovat s přísnými redukčními dietami a zaměří se na pozvolné změny ve svém vlastním životním stylu. Nevhodná je tedy každá dieta, která vyřazuje celé skupiny potravin, ať už to jsou přílohy, mléčné výrobky, lepek nebo sacharidy. Pokud k tomu samozřejmě nevedou zdravotní důvody. Bezpečná redukční dieta je pestrá, vyvážená, pravidelná a trvale udržitelná.
Vliv sociálních sítí a mediálně známých osobností se v odvětví výživy snadno zvrhne. Je nějaký extrém, se kterým jste se setkala a který vám doopravdy hnul žlučí? Nejhorší je, když se samozvaní odborníci na sociálních sítích pustí do „léčení“ nejrůznějších nemocí, ať už jde o nádorová onemocnění, poruchy příjmu potravy nebo autismus. Lidé, kteří bojují s vážnou nemocí, jsou mnohem náchylnější k tomu, aby uvěřili, že skutečně existuje nějaký zázrak, detox nebo přísná dieta, která je zachrání téměř bez práce nebo bez lékařské pomoci. Často však takové diety jen zadělají na další zdravotní potíže.
Spousta diet na první pohled není fair play k tělu, ale plní svůj účel hubnutí – v čem tedy konkrétně mohou škodit? Ony ty diety mohou sice plnit účel v tom, že člověk skutečně zhubne, ale je potřeba se podívat, co se stane za pár měsíců nebo let po jejím skončení – většina lidí si totiž hmotnost dosaženou za pomoci diety, která je nenaučila trvale upravit jejich životní styl, neudrží. A pak jsou i diety, které nám mohou rozházet trávení nebo vyvolat onemocnění, ke kterému třeba máme dispozice, ale při vyvážené racionální stravě by se neprojevilo. Příkladem mohou být třeba problémy se žlučníkem, slinivkou nebo s ledvinami.
Na jaké otázky o sobě a svém těle bychom si měli odpovědět, než se pustíme do jakékoli diety? Důležité je především přijít na to, co je největší chybou v našem životním stylu. Pijeme sladké nápoje? Jíme několikrát týdně smažená jídla? Nesportujeme a všude jezdíme autem? Pak je fajn zamyslet se, jak tyto chyby napravit. A ono především v začátku pomůže napravit pár hlavních chyb a první výsledky se dostaví. Nicméně v případě, že člověk neví, co dělá špatně, a má pocit, že žije zdravě, ale výsledky se nedostavují, doporučuji navštívit nutričního terapeuta, který vám pomůže chyby odhalit – kolikrát může být problémem i nadměrná konzumace jinak zdravých oříšků, výběr tučných sýrů nebo přílišná obliba populárního avokáda.
„Zkuste si představit, že tak, jak jíte ve snaze o hubnutí, byste jedli i za pár měsíců nebo let. Je to pro vás nereálná představa? Pak na to jdete příliš radikálně a je třeba udělat menší změny, které pro vás budou trvale udržitelné. A někdy i hubnutí potřebuje svůj čas.“
Pokračování 3 / 4
Éra „zdravých“ náhražek
Množství potravin, ze kterého si můžeme vybírat, je čím dál větší. Říkáte si někdy „tohle rozhodně nemůžu“ a hledáte alternativu, jak dané jídlo nahradit? Ne vždy se to vyplatí!
Odpovídá: ING. LADISLAV ŽATEČKA Odborník na výživu a potraviny, aktivní sportovec a trenér, který má slabost pro dobré jídlo. Během studia načerpal mnoho zkušeností v Německu, Izraeli, Belgii i dalších zemích a také osobně přednášel například na mezinárodní konferenci ve Švédsku. V současnosti vede společnost LifeTest zaměřující se na personalizovanou výživu s pomocí genetické analýzy a své znalosti v této oblasti zároveň rozvíjí v rámci doktorského studia.
U kterých potravin v posledních letech pozorujete, že jsou neprávem zatracovány? Napadá mě třeba trend, kdy lidé za účelem hubnutí vyřazují z jídelníčku veškeré přílohy. Tím ho ochuzují o významné zdroje vlákniny, sacharidů a také vitaminů a minerálních látek. Další často zatracovanou potravinou je mléko či mléčné výrobky. Pokud se rozhodneme je vyřadit, měli bychom myslet na doplnění vápníku. Rozhodně není pravda, že by vápník z mléka a mléčných výrobků byl špatně vstřebatelný, naopak je velmi dobře dostupný oproti jiným rostlinným zdrojům.
Jak tedy pracovat s riziky těchto „náhražek“? Pokud se přece jenom rozhodneme nějakou potravinu z jídelníčku vyřadit, musíme vždy myslet na důležité látky, které by nám mohly chybět. Krásným příkladem jsou „nemléka“, která rozhodně nejsou nutričně tak bohatá jako klasické mléko, a dlouhodobě můžete mít v jídelníčku právě nedostatek vápníku. Často se také lidé snaží hledat „zdravější“ alternativu cukru v podobě různých sirupů. Nicméně cukr je vždy jen cukr a nezáleží na tom, jestli si ho člověk dá v podobě medu, cukru, javorového nebo agávového sirupu. Jednou z mála výjimek je čekankový sirup, který obsahuje vlákninu inulin.
Často slýcháme pojem „chemie v potravinách“ – jak bychom mu měli rozumět? Všichni chceme, aby potraviny hezky vypadaly, dobře chutnaly, dlouho vydržely. Proto existují barviva, konzervanty nebo zvýrazňovače chuti, ale to neznamená, že nám v regálech leží potraviny plné „chemie“, které nás otráví. Všechny tyto látky jsou velmi přísně testovány na zdravotní nezávadnost, a tak není důvod obávat se jejich konzumace. Přesto doporučuji volit spíše primární potraviny a méně ty ultra průmyslově zpracované. To v praxi znamená, že místo ochuceného ovocného jogurtu je lepší si koupit bílý a dát si do něj vlastní čerstvé ovoce.
Dostáváme se k éčkům v potravinách, která jsou pro většinu lidí nežádoucí… Lidé se v průběhu let začali bát éček, ačkoli řada z nich je čistě přírodních. Najdeme mezi nimi přirozená přírodní barviva, jako je kurkumin (E100), chlorofyl (E140) nebo třeba různé směsi karotenů, které navíc mohou působit jako antioxidanty. Není tedy éčko jako éčko. Navíc prodejce může na obalu uvádět celý název místo kódu E a ruku na srdce, kdo z vás následně pozná, zda se jedná o éčko?
„Pokud chcete jíst lépe, snažte se převážně vybírat potraviny s co nejkratším složením a ty, které nemají na prvních místech cukr. Pokud budou takové potraviny tvořit většinu vašeho jídelníčku, nevadí, když si jednou začas dopřejete to, na co máte chuť.“
Pokračování 4 / 4
Zázrak jménem dia a light
Už se vám stalo, že jste koupili super ultra zdravý nebo dietní výrobek a po přečtení složení nebo poradě s odborníkem jste zjistili, že běžná varianta je vlastně mnohem lepší? Naštěstí výrobky na svých obalech důležité informace obsahují, jen je potřeba vědět, kde je hledat a jak se v nich vyznat.
Odpovídají: RNDr. VERONIKA STRNADOVÁ, Ph.D. RNDr. LENKA ŽÁKOVÁ, Ph. D. Spojilo je studium na Karlově univerzitě se zaměřením na biochemii a také zájem o zdravý životní styl. Veronika se nyní v Ústavu organické chemie a biochemie věnuje výzkumu mechanismů regulace příjmu potravy, obezitologii a metabolickým syndromům, Lenka zkoumá mimo jiné biochemii inzulinu. Obě také velmi rády zdravě vaří, proto vydaly kuchařku zabývající se nízkosacharidovým stravováním. Najdete v ní nejen řadu jednoduchých a lahodných receptů, ale také obsáhlý průvodce principy stravování se snížením sacharidů.
Co přesně znamená označení light a dia na potravinách? Pod pojmy light a dia si často představíme zdravý produkt, který nám pomůže udržet si štíhlou linii, či dokonce zhubnout. Light výrobky jsou zpravidla ty, které mají snížený obsah kalorií, často díky nižšímu obsahu tuků. Dia výrobky jsou produkty se sníženým podílem jednoduchých cukrů. Jednoduché cukry rychle zvyšují glykemii, tedy hladinu cukru v krvi.
Bez přidaného cukru, se sníženým obsahem tuku, vhodné i pro diabetiky – jak se v těchto heslech vyznat a na co se při výběru zaměřit? U všech potravin, nejen light a dia, je potřeba se zaměřit na složení, které je vždy udávané na etiketě. Obal potraviny může být velmi lákavý – se štíhlou siluetou, chytlavým sloganem, ale složení výrobku může být ve finále méně vhodné, než když si dáme klasickou variantu. Bez přidaného cukru znamená pouze to, že do výrobku nebyl během zpracování žádný cukr přidán, nicméně sacharidy obsahuje přirozeně. Klasickým příkladem je třeba spousta druhů müsli bez přidaného cukru, které i přesto obsahují i více než 70 g sacharidů na 100 g produktu. Tuky zase mohou být často nahrazeny například škroby a dalšími zahušťovadly, případně dochucovadly, aby produkt i bez nich lépe chutnal.
Největší problém pravděpodobně nastává ve chvíli, kdy usoudíme, že takových potravin můžeme sníst neomezeně… Jaká jsou hlavní rizika? Vždy je třeba mít na paměti, že pokud chceme zhubnout, musí být náš energetický výdej vyšší než energetický příjem. Ať již držíme nějakou specifickou dietu nebo ne. U některých typů diet, které se zaměřují na omezení určitých potravin, je riziko, že naše tělo nebude získávat dostatečné množství živin, vitaminů nebo minerálních látek. To může mít za následek zdravotní komplikace. Když se rozhodneme pro nějaký dietní směr, je vždy důležité jíst pestře v rámci tohoto stravování a nekonzumovat stejné potraviny stále dokola.
A co různé koktejly na hubnutí, na co si u nich dát pozor? Podle našeho názoru většina koktejlů na hubnutí zeštíhlí pouze vaši peněženku. Opravdu si dokážete představit celý zbytek života konzumovat sklenku koktejlu namísto dobrého oběda, který krásně voní i vypadá a také skvěle chutná? Zdravý oběd může obsahovat kvalitní živočišnou nebo rostlinnou bílkovinu, dostatek zeleniny a komplexní sacharidy. Rozhodně z něj nemusíme mít výčitky a zároveň hravě naplníme své energetické potřeby.
„Nejdůležitější ze všeho, ať již dodržujete jakýkoli výživový styl, je řídit se zdravým rozumem, poslouchat svoje tělo a nejíst jednotvárně. Současný trend, že těžká nadváha a obezita se stávají společensky přijatelné, je nebezpečný nikoli z estetického důvodu, ale ze zdravotního hlediska.“
