Nachystejte vánoční vonné esence a jmelí, advent je za rohem! První adventní neděle letos připadá na 3. prosinec. Víte, jakou symboliku v sobě předvánoční čas nese, jak se jmenují jednotlivé svíčky na adventním věnci a jaké další adventní zvyky můžete vyzkoušet?
Proč slavíme advent?
Advent je období před vánočními svátky, konkrétně před 25. prosincem, kdy si v rámci čtyř nedělí připomínáme, že přichází sváteční čas. Advent je původně doba očekávání příchodu Spasitele a také doba rozjímání a dobročinnosti. V minulosti byl adventní čas zároveň dobou postní, ve které byly zakázány zábavy, svatby a hodování. První adventní nedělí začíná křesťanský liturgický rok: čas se u křesťanů totiž odvíjí od narození Krista. V adventní době se při bohoslužbách používá fialová barva a oltáře se nezdobí květinami – na znamení usebranosti a kajícnosti (s výjimkou třetí adventní neděle, kdy se používá barva růžová pro zdůraznění radostného očekávání). V lidových zvyklostech hraje roli i veselý charakter adventu: právě v této době obcházeli koledníci domy ve městě či vesnici, hrály se různé adventní hry a probíhalo vánoční vytrubování.
TIP NA VIDEO: Poznejte původní zvyky adventu
Kdy v roce 2023 slavíme adventní neděle?
Advent je pohyblivý svátek, a každý rok tak připadá na jinou dobu. Letošní termín adventu začíná 3. prosince a trvá do 24. prosince. Konkrétně tedy budeme železnou neděli slavit 3. prosince, bronzovou pak 10. prosince, stříbrnou 17. prosince a zlatou oslavíme přímo 24. prosince.Kdy advent začíná, si ale jednoduše spočítáte i sami. Stačí si v kalendáři odpočítat vždy 4 neděle před Štědrým dnem. Pokud, stejně jako letos, Štědrý den připadá na neděli, je zároveň nedělí adventní.
Jak se jmenují adventní dny a svíčky?
Adventní neděle se nazývají podle druhů kovů a dle ušlechtilosti daného kovu můžeme rozlišit, jak moc jsme blízko Štědrému dni. První neděle je tedy železná a postupně pokračujeme nedělí bronzovou, stříbrnou a zlatou. Názvy však nemají žádné historické vysvětlení.
Co však vysvětlení má, je pojmenování jednotlivých svící posazených na adventním věnci. Správně by se mělo jednat o svíce ve fialových a růžových barvách, kdy každá z nich symbolizuje jinou křesťanskou událost. První dvě svíčky by měly být fialové; první se říká Naděje neboli Svíce proroků, druhá Betlémská svíce se zapaluje za mír a třetí je svíce Pastýřská, která symbolizuje přátelství. Ta by měla být růžová, protože je to barva radosti. Čtvrtá svíčka má být znovu fialová a jmenuje se Andělská nebo také Svíce za lásku.
Odkud se vzala tradice adventního věnce?
Základ této adventní tradice, jak ji známe dnes, položil v první polovině 19. století německý protestantský teolog Johann Hinrich Wichern. Ten mimo jiné působil také jako vychovatel ve škole pro chudé děti. Jeho svěřenci se jej neustále ptali, kdy už budou Vánoce, a tak jim na dřevěné kolo přidělal 19 malých červených a 4 velké bílé svíce. Děti každý den zapalovaly jednu červenou svíčku (každou neděli pak jednu bílou) a odpočítávaly tak dny zbývající do svátků. Nápad se rychle šířil, původně primárně v protestantských domácnostech na severu Německa. Odtud se postupně dostal do celé země i do okolních států. Ve 20. letech 20. století pak zvyk přijala i církev katolická.
Další adventní tradice, zvyky a symboly
Spousta lidí zná také takzvané „barborky“. Na svátek sv. Barbory, tedy 4. prosince, se vžila tradice řezání ovocných větví, nejčastěji třešně, které se následně nechají v domácnostech vykvést. Děvčata, kterým doma „barborky“ vykvetou, se podle zvyku mohou těšit na brzkou svatbu. Méně známé už ale je, že i svatá Barbora přinášela v předvečer svého svátku dárky – podobně jako proslulejší Mikuláš odměňovala hodné a kárala zlobivé.
V době adventu lidé rádi zdobí svoje domovy jmelím, které má podle křesťanské tradice do domu přinášet štěstí a požehnání a podle pohanských zvyklostí také plodnost. Políbení pod větvičkou jmelí má zajistit vzájemnou lásku až do příštích Vánoc.
Kdy bude advent v následujících letech?
V roce 2024 začne adventní čas nedělí 1. prosince a zlatá neděle připadne na 22. prosince. V následujícím roce 2025 pak oslavíme příchod vánočního veselí železnou nedělí už 30. listopadu, ta zlatá pak připadne na neděli 21. prosince.
