První džínovou bundu neušil okolo roku 1880 nikdo jiný než slavný Levi Strauss, zakladatel značky, která v sekci denimu dodnes ovlivňuje trendy i kvalitu zpracování. Džísky, obdobně jako denimové kalhoty, byly zprvu součástí typického pracovního mundúru; kromě dělníků je nosili také horníci, železničáři a v neposlední řadě také kovbojové. Mimochodem, právě z typického obrázku tehdejšího amerického dělníka v džínové bundě se zrodilo označení modrý límeček. Tato barva byla pro dobové pracovní oblečení typická, neboť se předpokládalo, že na rozdíl od světlejších odstínů na ni nebude tolik vidět zašpinění, a dělníci tak budou vypadat o něco čistěji.
TIP NA VIDEO: Znáte historii džín?
Džínové bundy za hranicemi továren a výroben začínaly nabývat na významu s koncem druhé světové války. Obdobně, jako kožené křiváky, se staly symbolem mladé generace, která vzešla z trosek vybombardovaných měst a svými hodnotami i oblékáním revoltovala nejen proti poválečné šedi a letargii, ale také proti svým zcela jinak nastaveným rodičům a všemožným školním zákazům a příkazům. Tehdy se džísky etablovaly jako symbol mládí a rebelie, a postupně se též stávaly poznávacím znamením pro různé subkultury a skupiny. V dalších dekádách je postupně nosili jak příslušníci hippies či punkové scény, tak třeba heavymetalisté nebo skinheads.
Sex a rock'n'roll
Mnozí si vstup džínové bundy do módního povědomí spojují především s Jamesem Deanem; pravda ale je, že největším průlomem se stal hlavně videoklip k písni Jailhouse Rock od Elvise Presleyho. Zde se sluší dodat jeden paradox: dle informací módních expertů samotný Elvis z džínových bund nadšený rozhodně nebyl. Spojitost s hudební scénou – a hlavně s rock'n'rollem – už tomuto kousku ovšem nikdo nikdy neodpáral.
Elvis Presley ve videoklipu k písni Jailhouse Rock. / Zdroj: Profimedia.cz
Během 60. let nabíral politický a společenský význam džínových bund na intenzitě. Mnohé školy je zakazovaly, čímž ještě více upevnily jejich oblíbenost mezi mladou generací. V té době řada lidí objevila kouzlo a sílu DIY vylepšování – džísky se tak stále častěji stávaly hlavním prostředkem, jak dát světu vědět, že nesouhlasíte s jakoukoli nerovností – ať již tou rasovou, genderovou nebo sexuální. I díky tomu se denimové bundy coby unisexový kousek staly též klíčovým módním hitem, jasně podporujícím novou vlnu ženské svobody a emancipace.
Stejně tak se ale během 70. a 80. let stala bunda jedním z poznávacích znamení mužských prostitutů. Právě z této komunity posléze módní svět převzal roztrhaný denim – vůbec poprvé se objevil na džínách mužů, kteří – jak dějiny oblékání uvádějí – měli potrhané džíny na kolenou kvůli tomu, že na nich při své práci trávili spoustu času, a látka se tak rychle opotřebovala a potrhala.
Marilyn Monroe ve snímku Mustangové z roku 1961. / Zdroj: Profimedia.cz
John Lennon na festivalu v Cannes v roce 1971. / Zdroj: Profimedia.cz
Britští skinheads. / Zdroj: Profimedia.cz
Jaké trendy ovlivňují bundy letos?
S příchodem 90. let se poté džínová bunda již naplno usídlila mezi nestárnoucími módními kousky, jejichž podoba se každou sezonu jen lehce obměňovala. A letošní rok není výjimkou. Stále samozřejmě letí klasický střih bundy ve středně modré barvě, ale i ten doznává drobných obměn – jako je třeba nezačištěný cropped střih, zip namísto obligátních knoflíků, anebo rovná silueta ve stylu svrchních košil, takzvaných shackets.
Příklon k trendům přelomu tisíciletí vrací do hry výrazné 3D kapsy nejen na kalhotách, ale i na bundách včetně těch denimových. Na rozdíl od pastelových tónů, které si podmanily džísky v minulých letech, se také letos vrací přírodní odstíny khaki nebo béžové, které opět souzní s Y2K cargo stylem.
Vedle inspirace devadesátkami a přelomem milénia se stále daří i vlivům sedmdesátých let. Ty se projevují zejména příklonem k tmavému indigo denimu a projmutým střihům, které často doprovází i pásek – 70. léta se obecně nesla ve znamení štíhlých siluet. Ve všech případech platí, že džínová bunda může být jen jednou ze součástí celkového double denim looku. Právě ten je letošním džínovým trendem číslo jedna.
