Budapešť je má láska. Doslova. Poprvé jsem se do ní zamilovala v roce 2010 skrze svého tehdy budoucího manžela, který je Maďar. Od té doby ji vnímám jako město, kam jezdím na rande – za dobrým jídlem, na drink do vyhlášených ruin barů a na procházku ruku v ruce kolem výlohy butiku módní značky Nanushka. Letos jsem si však řekla, že bych město chtěla poznat trochu blíž – tedy i skrze památky a muzea.
Do Budapešti jsme se vydali autem na pět dní během jarních prázdnin, kdy bylo mrazivo, ale krásně slunečno. Z hlediska turistické vytíženosti metropole šlo bezesporu o dobré rozhodnutí – a přivedlo mě na myšlenku, že v tomto období je možná obecně ideální plánovat výlety do velkých měst, jako jsou třeba Vídeň, Paříž nebo Londýn. Pokud má člověk jakžtakž štěstí na počasí, může si užít příjemně poloprázdné kavárny i muzea – samozřejmě stále za předpokladu, že do nich vyrazí co nejdříve.
TIP NA VIDEO: Brunchový průvodce: 10 top podniků na snídani na Vinohradech a ve Vršovicích
Ubytovali jsme se v apartmánu poblíž nádherné baziliky svatého Štěpána s vidinou, že i na snídaně a brunche budeme vyrážet do města. Domy v centru Budapešti mají zpravidla přitažlivé pavlačové dispozice, jejich nevýhodou však může být zápach ze špatného odvětrávání. A překvapit vás to může i v super moderních bytech, které se nacházejí ve starší zástavbě. Z tohoto důvodu bych možná napříště volila hotel (pokud chcete rovnou tip, tak editorka Ženy.cz Kristýna Dobeš Moučková doporučuje Hotel RUM). Další výhodou může být snadnější možnost parkování nebo fakt, že ráno nemusíte řešit snídaně.
Budapešť nás v tomto směru totiž uspokojila jen částečně. Z vyhlášených (a přiznejme si, že i turisticky oblíbených) kaváren jsme navštívili Lion's Locker a Cirkusz. Prvně jmenovaná na turisty vysloveně cílí, ale jinak, než bývá zvykem – vedle kavárenské části se nachází místnost vyhrazená pro zavazadla, kam si je můžete uzamknout, zatímco v klidu snídáte. Stereotypy boří i neskutečně milý majitel, který se osobně zajímá o blaho svých hostů – a třeba také o to, jaké neturistické kavárny bychom mu doporučili v Praze (vzpomněli jsme si na Osadu, Etapu a The Flat Café). Cirkusz je zase budapešťský brunchový fenomén – jedna z těch kaváren, před kterými se stojí fronta. Pokrmy mají dobré, ale opět standardní – toast s avokádem, lososem a zastřeným vejcem je zkrátka toast s avokádem, lososem a zastřeným vejcem.
TIP: Když budete chtít ve městě rychle a levně ukojit hlad, vyzkoušejte bistro Bors. Původním zaměřením byly polévky, nicméně můžete si zde dát i wrap do ruky nebo něco sladkého.
Spíš než na brunche, které Praha nabízí rozhodně pestřejší, je Budapešť zajímavou destinací na obědy nebo večeře. Na rozdíl od České republiky, kde jsou michelinské restaurace stále velkou vzácností, o ně v Budapešti doslova zakopáváte. My jsme se vydali přes most do části Buda, kde se nachází podnik Stand25 – elegantní, ale neformální bistro, které prestižní ocenění získalo teprve loni. Zapomeňte na kostky ve skluzu a jiné experimenty, zde dostanete na talíř poctivou porci jídla, které chutná jako od maminky – a to i v případě, že si objednáte tříchodovou degustaci ve složení předkrm-hlavní jídlo-dezert.
Po obědě ve Stand25 si můžete dopřát procházku na nedalekou budapešťskou dominantu – Matyášův kostel s přilehlou novorománskou Rybářskou baštou, odkud se nabízí krásný výhled na Parlament – překrásnou novogotickou stavbu vybudovanou na přelomu 18. a 19. století. Pár kroků od Matyáše se nachází tradiční rodinná cukrárna Ruszwurm s prastarým pultem z třešňového dřeva, kam lidé chodí na vyhlášený dezert kremeš. A když už jsme u těch dortíků, nedaleko Parlamentu se pro změnu nachází Gerbeaud, honosná kavárna ve vídeňském duchu. Zapomeňte na turisty narvanou New York Café, zde si dopřejete skvělé dezerty i bez front. Dalším osvědčeným tipem od kamarádky, která v Budapešti žije, je pak Matild Café, kterou určitě vyzkouším příště.
Mimochodem, výborné dorty jsou jedna věc, ale výběrová káva věc druhá – na tu doporučuju zajít spíš do vyhlášených espresso barů. K oblíbeným patří Espresso Embassy nebo Kontakt coffee. Kvalita nabízené kávy ale bohužel během našeho pobytu kolísala. Zatím nejlepší kávu jsem tak překvapivě ochutnala v butiku maďarské módní značky Nanushka, který slouží jako malá kavárna, současně si zde ale můžete prohlédnout nejnovější kolekce a osahat všechny ty skvostné látky. A co si budeme povídat, je to i velmi insta friendly místo. Na rychlou snídani do ruky mohu doporučit pekařství Arány, které je obdobou našeho Artic Bakehouse.
Naše další kroky v Budapešti vedly do místa, pro které se hodí označení hidden gem (skrytý poklad), a tím byla hlavní pobočka Metropolitní knihovny Ervina Szabó, která sídlí v novobarokním Wenckheimském paláci z 19. století. Zprvu se tváří jako normální moderní knihovna, ale nenechte se zmást. U přepážky si koupíte vstupenku, vyjedete do čtvrtého patra a ocitnete se v historických palácových prostorách, které slouží jako studovna – ten kontrast zlatého štukování, křišťálových lustrů a svítících nakousnutých jablek je k nezaplacení. Library porn, jak prostory charakterizoval magazín The Daily Beast. Vrcholem prohlídky je původem kuřárna s masivními točitými schodišti a krbem, která vypadá jako z filmů Wese Andersona.
TIP: Chcete zažít luxusní výhled na střechu sv. Štěpána a panoráma Budapešti? Osmělte se a zarezervujte si stůl ve sky baru hotelu Aria. Vyzkoušeli jsme v létě a můžu jen potvrdit, že drinky i výhled stály za to.
Poslední den v Budapešti jsme věnovali návštěvě městského parku (City Park), kde najdete spoustu vyžití i pro děti. Jednak je tu skvělé hřiště, zoo nebo teď v zimě i rozlehlé kluziště. Současně se zde nacházejí i zajímavá muzea nebo vyhlášené termální lázně Széchenyi. Určitě také nelze vynechat oblíbenou pamětihodnost – hrad Vajdahunyad, který byl postaven v roce 1896 u příležitosti tisícileté výstavy a pyšní se tím, že je poskládán z různých stavebních slohů – od románského po baroko. Relativní novinkou je brutalistní Muzeum etnografie, které má podobu U-rampy a kde si můžete prohlédnout sbírky keramiky i jiných užitných předmětů.
Ještě zajímavější je ale architektonicky přitažlivý Zene Háza (Dům hudby) – moderní budova, která vznikla podle návrhu japonského architekta Sou Fujimota, člověku připomene, jak to mohlo být fajn, kdyby se realizovala Kaplického knihovna. Děti i dospělé pak bezesporu okouzlí úchvatná interaktivní výstava, která vás sugestivně provede historií hudby. A až vám po ní vyhládne, můžete si zajít na oběd třeba do nedaleké restaurace Szaletly, jež vás okouzlí světlými, skandinávsky odlehčenými prostory s eklektickým dekorem a netradičním pojetím maďarské kuchyně.
