Všechno zdražuje; tíživou skutečnost již nyní pociťuje řada českých domácností. Počet zadlužených lidí u nás raketově roste, týká se to už čtvrt milionu občanů. Co dělat, abych se dostal z dluhů, a jak si poradit s exekucí? To je tématem dalšího dílu pořadu O čem se mlčí, jehož hostem je dluhová poradkyně a sociální pracovnice Barbara Halířová.
„Dlužím, kam se podívám, a jsem v exekucích. Nesu si tak v očích druhých cejch toho, že jsem rozmařilá, marnotratná, nezodpovědná a taky asi trochu hloupá ženská, která to nechala dojít moc daleko,“ popisuje pětatřicetiletá Simona, jak se se dvěma malými dětmi ocitla zcela bez finančních prostředků. Jenže situace může být komplikovanější, než se na první pohled zdá. Do dluhové pasti často vede souhra několika nepříznivých událostí a ne vždycky si za ně člověk může sám…
Simona nikdy moc neměla šťastnou ruku při výběru životních partnerů. Myslela si ale, že s Ondřejem to bude jiné. Byl o pět let starší, měl malou firmu, zdálo se, že je na něj opravdu spolehnutí a má Simonu upřímně rád. Brali se po krátké známosti, ve třetím měsíci Simonina těhotenství. Po prvorozeném synovi přišla o dva roky později dcera. Jenže po čase firma, kterou Ondřej vedl, zkrachovala a Ondřej přišel o všechno. Rodina, která byla zvyklá trávit letní dovolenou u moře a zimu v Alpách a při velkých nákupech na víkend se nemusela rozmýšlet, co jim zrovna spadne do košíku, najednou musela počítat každou korunu. Ondřej ztratil nejen firmu a peníze, ale i sebeúctu a situaci bohužel nezvládl.
Začal pít a dostal se do hlubokých depresí. Simona se nějakou dobu snažila všechno zvládat a být manželovi oporou, ale její snaha byla marná. Ondřej sám se sebou nic dělat nechtěl a napětí v rodině se jen dál vyhrocovalo. Po několika skutečně ošklivých a dramatických scénách se Simona nakonec odhodlala k rozvodu. Po nějaké době se Ondřej odstěhoval a zdálo se, že se vše uklidní. Bohužel tady příběh nekončí.
„Bývalý manžel měl vždy nějakou prodlevu s placením výživného, občas se stalo, že alimenty neuhradil vůbec. Navíc jsem se dostala do problémů i kvůli půjčkám, které uzavřel manžel ještě před rozvodem. Byla jsem naivní a důvěřivá, že jsem finance předtím nechávala jenom na něm. Nastalou situaci jsem se snažila nějak řešit, ale se dvěma malými dětmi to nebylo zrovna lehké. Nějaký čas se mi to dařilo lepit zejména díky tomu, že jsem si našla práci blízko domova a měla jsem šéfku, která dokázala přimhouřit oko nad tím, že se o děti starám sama. Nemám nikoho jiného, kdo by je mohl pohlídat, když jsou nemocné, nebo vyzvednout ze školy a ze školky,“ vzpomíná Simona. Po třech letech firma, ve které pracovala, také zkrachovala a Simona se ocitla bez práce. Její rodiče už zemřeli a žádné jiné příbuzné, na které by se mohla obrátit s prosbou o pomoc, neměla. Snažila se najít jiné zaměstnání, ale bohužel bezvýsledně.
„Pokaždé když už to vypadalo nadějně a přijali mě, tak děti většinou onemocněly, musela jsem s nimi zůstat doma a o pracovní místo jsem přišla. Najednou jsem se dostala do situace, kdy jsem měla pro naši tříčlennou domácnost dva tisíce korun na měsíc. Byla jsem bez zaměstnání, říct si o pomoc na úřadě, jestli nemám nárok na nějaké dávky, jsem se styděla. Nakonec jsem přestala mít na nájem i na jídlo. Začala jsem mít pocit, že začínám padat na úplné dno,“ líčí Simona.
Pořád to ale nevzdávala. Brala jakékoli práce, cokoli se objevilo. Šlo o práce na dobu určitou nebo o práci načerno. „Snažila jsem se, jak jsem mohla. Byla jsem vyčerpaná, některé práce byly opravdu hrozné a chovali se ke mně jako k té nejodpornější lůze. Říká se, že chudoba cti netratí. No nevím, připadala jsem si jako ten největší ubožák, styděla jsem se a přestala jsem se stýkat i se svými kamarádkami. Nechtěla jsem, aby viděly, jak hluboko jsem klesla,“ říká Simona a přiznává, že na tom byla psychicky tak špatně, že se jí nevyhnuly ani myšlenky na sebevraždu. „Vždycky je ale přehlušilo to, že tady mám děti, které mě potřebují,“ dodává. Situace ji dohnala k dalším půjčkám, finančním závazkům, kterým ale nemohla dostát, a Simona se ocitla v exekuci.
Počet zadlužených lidí a lidí v exekuci v Česku roste závratným tempem. Jak se vyhnout dluhové pasti, jak se z ní dostat, když už jsem do ní spadl, a co dělat, skončím-li v exekuci? To v novém díle pořadu O čem se mlčí probral moderátor a terapeut Honza Vojtko s dluhovou poradkyní a sociální pracovnicí Barbarou Halířovou z Institutu prevence a řešení předlužení. Rozhovor si můžete pustit ve videu v úvodu článku
O čem se mlčí: Topím se v dluzích! Jak z toho ven?
„Nakonec jsem si dokázala přiznat, že situaci už vůbec nemám pod kontrolou a musím vyhledat pomoc. Překonala jsem stud a navštívila dluhovou poradnu. Měla jsem obavy, jak se na mě budou dívat, bála jsem se, že mě budou vnímat jako tu blbou, neschopnou krávu, která si za všechno může sama. Ale překvapilo mě vstřícné a naprosto racionální přijetí bez úsečných pohledů,“ líčí Simona. V dluhové poradně jí pomohli dát dohromady veškeré dlužné částky a další dokumenty, ale také, jak sama říká, ji psychicky podpořili a dali jí naději, že je cesta ven. Byl jí schválen nový splátkový kalendář, pomáhají jí též s vymáháním alimentů na exmanželovi. Pomohli jí vyřídit žádost o příspěvek na bydlení a přídavky na děti, což též mělo vliv na výraznou změnu v rozpočtu rodiny.
„Nakonec se mi podařilo sehnat i novou práci a vypadá to, že se už konečně odrážím od pomyslného dna, ale bude to ještě dlouhá cesta. Nikdy předtím by mě nenapadlo, že se mi může stát, že ve společnosti, která je relativně bohatá a v níž lidem nic moc nechybí, můžu mít já i děti hlad a čelit strachu, že se ocitneme na ulici bez střechy nad hlavou. Ta hranice, kdy stojíte nad propastí a pak už se je nekontrolovaně řítíte šupem dolů, je neuvěřitelně tenká,“ uzavírá Simona.
Projekt O čem se mlčí vzniká ve spolupráci s časopisem Moje psychologie. Aktuální číslo s tématem Vyhořelé vztahy si můžete koupit v naší on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce. A doprava je zdarma!
