Aktuálně ženy stojí v čele šestnácti světových států – máme 14 prezidentek a 2 královny. Zařadí se mezi ně i Danuše Nerudová?

Aktuálně ženy stojí v čele šestnácti světových států – máme 14 prezidentek a 2 královny. Zařadí se mezi ně i Danuše Nerudová? Zdroj: Profimedia.cz, Instagram @danusenerudova

Nejen Slovensko a Čaputová: Ženu v čele má 16 států. Přidá se Česká republika?

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová v úterý oznámila kandidaturu na funkci prezidentky České republiky. Kdyby se jí v lednu příštího roku opravdu stala, byla by první ženou v čele tohoto úřadu. A hypoteticky by se stala patnáctou ženou, která stojí v čele nějaké země – respektive sedmnáctou, když připočteme dvě královny.

Před devětašedesáti lety, 2. června 1953, proběhla ve Westminsterském opatství korunovace královny Alžběty II. Britská panovnice také letos v únoru oslavila platinové jubileum – 70 let na trůně. Ještě pár dní a stane se druhou nejdéle vládnoucí panovnicí evropské historie po Ludvíkovi XIV. Na trůn usedala jako šestadvacetiletá, po smrti svého otce Jiřího VI., a i když se již tehdy hovořilo o druhém alžbětinském období, délka její vlády předčila veškerá očekávání. Kdyby se příští týden rozhodla Alžběta II. předat žezlo princi Charlesovi, zbyla by na světě už jen jedna královna v čele země – dánská Markéta II., která vládne od roku 1972. Změny nastanou, až se do čela monarchií dostanou korunní princezny – Viktorie Švédská (44), belgická princezna Elisabeth (20), Catharina-Amalia Nizozemská (18) nebo španělská princezna Leonor (16).

TIP NA VIDEO: Připomeňte si cestu královny Alžběty II. na trůn

A není to málo?

Na celém světě je v tuto chvíli ve funkci čtrnáct prezidentek. V rámci našeho středoevropského kontextu nejvíc vnímáme aktivity slovenské hlavy státu Zuzany Čaputové. Tento týden se například sešla s ukrajinským prezidentským párem, Volodymyrem a Olenou Zelenskými, aby probrali další možnou pomoc Ukrajině. Svou prezidentku má od květnové inaugurace i Maďarsko – zde se však žádná hodnotová revoluce nekoná, neboť Katalin Novák byla kandidátkou Fideszu Viktora Orbána, který v dubnu opět vyhrát parlamentní volby. Ženu v nejvyšší funkci má i Řecko, Gruzie, Moldavsko nebo Kosovo. To je na evropském kontinentu vše. Možná vás napadá, že ještě Estonsko má prezidentku, nicméně Kersti Kaljulaid vypršelo funkční období loni na podzim.

Alespoň v tuzemských médiích je tak slyšet spíše o současných premiérkách. V neděli například oběhla sociální sítě fotografie, na níž finská předsedkyně vlády Sanna Marin fandí národnímu hokejovému týmu se sklenkou vína v ruce. Je to tatáž žena, která se pro společenský magazín nechala vyfotit v saku, pod nímž neměla vůbec nic. A stejná žena také neústupně vede Finsko do NATO navzdory ruským výhrůžkám. Premiérka Estonska Kaja Kallas se zase dříve vyfotila po boku dnes již bývalé prezidentky Kersti Kaljulaid – a obě přitom měly na sobě šaty a tenisky. Jakkoli to bylo z módního hlediska diskutabilní, sympatie a pozornost si získaly. Média přitom Kallas označují za Železnou lady současnosti – opět díky jejímu tvrdému přístupu vůči Rusku.

Council of Women World Leaders je organizace, která sdružuje současné i bývalé prezidentky a premiérky. Aktuálně má 86 členek. V roce 1996 ji založily Vigdís Finnbogadóttir, islandská prezidentka v letech 1980–1996, která se stala první demokraticky zvolenou ženskou hlavou státu na světě, dále Mary Robinson, bývalá prezidentka Irska, a Laura Liswood, která v Radě zastává funkci generální tajemnice.

Co je Rada ženských světových lídrů?

Které ženy ve světě aktuálně zastávají funkce prezidentek? >>>

Pokračování 2 / 15

Nepál: Bidhjá Déví Bhandárí (60)

V úřadu od: 29. října 2015

Prezidentka Nepálu Bidhjá Déví Bhandárí byla kandidátkou Komunistické strany Nepálu. Je však současně vnímána jako bojovnice za rovná práva žen – zasloužila se například o zavedení některých kvót. I když byla zvolena na pět let, kvůli ústavní změně obhajovala svůj mandát znovu už v roce 2018.

Prezidentka Nepálu Bidhjá Déví Bhandárí
Prezidentka Nepálu Bidhjá Déví Bhandárí | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 15

Tchaj-wan: Cchaj Jing-wen (65)

V úřadu od: 20. května 2016

První tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen se na rozdíl od svého předchůdce řadí k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou. Studovala práva v Tchaj-wanu, v New Yorku i v Londýně. Poprvé se o prezidentskou funkci pokoušela již v roce 2012, tehdy ještě neúspěšně. V roce 2020 naopak svůj post obhájila.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 15

Singapur: Halimah Yacob (67)

V úřadu od: 14. září 2017

Halimah Yacob je právnička, matka pěti dětí a také první žena v hidžábu, která nastoupila do prezidentské funkce. Předtím působila jako vůbec první předsedkyně parlamentu země. Její současná funkce je spíše reprezentativní, výkonnou moc si v Singapuru drží premiér.

Prezidentka Singapuru Halimah Yacob
Prezidentka Singapuru Halimah Yacob | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 15

Trinidad a Tobago: Paula-Mae Weekes (63)

V úřadu od: 19. března 2018

Prezidentka Trinidadu a Tobaga Paula-Mae Weekes byla původní profesí soudkyní a advokátkou, zaměřovala se zejména na trestní jurisdikci. Intenzivně se také věnovala zavádění školicích programů pro budoucí soudce. Do funkce prezidentky byla uvedena jako jediná kandidátka bez nutnosti volby.

Prezidentka Trinidadu a Tobaga Paula-Mae Weekes
Prezidentka Trinidadu a Tobaga Paula-Mae Weekes | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 15

Etiopie: Sahle-Work Zewde (72)

V úřadu od: 25. října 2018

Etiopská prezidentka Sahle-Work Zewde byla původní profesí diplomatkou. Postupně dosáhla na zajímavé posty – stala se stálou zástupkyní UNESCO v Tunisku a Maroku, generální ředitelkou kanceláře OSN v Nairobi a zástupkyní generálního tajemníka OSN pro Africkou unii. Do zvolení Samie Suluhu Hassan byla jedinou prezidentkou v celé Africe.

Etiopská prezidentka Sahle-Work Zewde
Etiopská prezidentka Sahle-Work Zewde | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 7 / 15

Tanzanie: Samia Suluhu Hassan (62)

V úřadu od: 19. března 2021

Tanzanská prezidentka Samia Suluhu Hassan převzala úřad poté, co zemřel její předchůdce John Magufuli – předtím působila jako jeho viceprezidentka. Tuto politickou éru však provázely kontroverze a snaha ustavit v Tanzanii autoritářský režim. Po Halimah Yacob je Samia druhou prezidentkou muslimského vyznání. Neformálně se jí říká Mama Samia.

Prezidentka Tanzánie Samia Suluhu Hassan
Prezidentka Tanzánie Samia Suluhu Hassan | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 15

Gruzie: Salome Zurabišvili (70)

V úřadu od: 16. prosince 2018

Pařížská rodačka a dcera gruzínských emigrantů Salome Zurabišvili zprvu působila jako diplomatka a posléze krátce jako ministryně zahraničních věcí Gruzie. Poté, co byla z funkce odvolána, založila vlastní stranu Gruzínský sen. Otevřeně zastává protiruské názory, bývá jí ale vyčítáno, že neovládá dokonale gruzínštinu.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 9 / 15

Slovensko: Zuzana Čaputová (48)

V úřadu od: 15. června 2019

Zuzana Čaputová se slovenského prezidentského úřadu ujala jako první žena v historii země a ve 45 letech. Ve své předchozí kariéře se jako právnička intenzivně věnovala neziskovému sektoru a environmentálním problémům, za což získala několik ocenění. Bývá označována za liberální političku, vyslovila se například pro adopci dětí páry stejného pohlaví.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 10 / 15

Řecko: Katerina Sakellaropoulou (66)

V úřadu od: 13. března 2020

Právnička a absolventka postgraduálu na pařížské univerzitě Panthéon-Assas Katerina Sakellaropoulou byla do funkce zvolena řeckým parlamentem. Názorově se přiklání k levici, věnuje se otázkám životního prostředí a lidských práv, podpořila právo dětí migrantů chodit do školy.

Řecká prezidentka Katerina Sakellaropoulou
Řecká prezidentka Katerina Sakellaropoulou | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 11 / 15

Moldavsko: Maia Sandu (50)

V úřadu od: 24. prosince 2020

Maia Sandu své prezidentování dostala doslova pod stromeček. Za sebou měla do té doby funkci ministryně školství i premiérky a také jednu neúspěšnou prezidentskou kandidaturu v roce 2016. V roli prezidentky se rozhodla ukončit proruskou orientaci země, kterou nastoloval její předchůdce Igor Dodon.

Moldavská prezidentka Maia Sandu
Moldavská prezidentka Maia Sandu | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 12 / 15

Kosovo: Vjosa Osmani (40)

V úřadu od: 4. dubna 2021

Do úřadu prezidentky Kosova byla právnička Vjosa Osmani zvolena v osmatřiceti letech. Předtím vykonávala funkci předsedkyně vlády, během pandemie si vysloužila uznání za zvládnutí krize. Historicky je druhou kosovskou prezidentkou, první byla v letech 2011 až 2016 Atifete Jahjaga. Osmani je také matkou dvou dcer.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmani
Kosovská prezidentka Vjosa Osmani | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 13 / 15

Barbados: Sandra Mason (73)

V úřadu od: 30. listopadu 2021

Od roku 2018 vykonávala Sandra Mason funkci generální guvernérky Barbadosu, což znamená, že zastupovala hlavu státu, kterou byla v rámci Commonwealthu královna Alžběta II. 30. listopadu 2021 se Barbados stal republikou a Mason prezidentkou. K úřadu jí pogratulovala i nejslavnější rodačka karibského ostrova Rihanna, která získala titul národní hrdinky.

Prezidentka Barbadosu Sandra Manson se zdraví s Rihannou
Prezidentka Barbadosu Sandra Manson se zdraví s Rihannou | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 14 / 15

Honduras: Xiomara Castro (62)

V úřadu od: 27. ledna 2022

Honduraská prezidentka Xiomara Castro si již dříve vyzkoušela roli první dámy. Ve svém inauguračním proslovu se zaměřila na boj s drogovými kartely a rozvolnění protipotratového zákona. V tento slavnostní den ji přijela podpořit i americká viceprezidentka Kamala Harris, která ceremoniálu přihlížela z publika.

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castro
Prezidentka Hondurasu Xiomara Castro | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 15 / 15

Maďarsko: Katalin Novák (44)

V úřadu od: 10. května 2022

Také Maďaři mají svou prezidentku, tu jim ale – na rozdíl třeba od Zuzany Čaputové Slovákům – závidět nemusíme. Katalin Novák byla totiž dlouholetou členkou vládní strany Fidesz Viktora Orbána a spojují je i politické postoje. Během inauguračního proslovu nicméně jednoznačně odsoudila Putinovu agresi a jeho snahy směřující k obnově Sovětského svazu.

Maďarská prezidentka Katalin Novák
Maďarská prezidentka Katalin Novák | Zdroj: Profimedia.cz