Co bylo kdysi krásné, přestalo dávat smysl, a tak to skončilo. Po rozchodu čelíme řadě intenzivních emocí – smutku, lítosti, bezradnosti, třeba i vzteku. K tomu musíme řešit praktické věci jako stěhování či rozdělení péče o společné děti nebo třeba jak to oznámit rodině a blízkým přátelům. A do toho všeho se často vkrádá ten nejhorší pocit: můj vztah skončil, jsem loser. Následující text vás přesvědčí, že konec vztahu není životní prohra a dá se zvládnout se ctí.
Sledovala jsem ve svém okolí spoustu bolavých vztahových konců. Viděla jsem třeba muže, který odešel od ženy, nechal se štědře vyplatit z domu, který byl původně její, pak si nechal stanovit nejnižší možné výživné, na svou exmanželku posílal sociálku… a přesto za losera byla ona. Aby udržela dětem domov, zadlužila se, na všechno byla sama. Sama to ustála, ukočírovala, po letech dluhy splatila. Ale ten pocit, že ona prohrála, ten jí zůstal napořád. Spolu s nálepkou té, od které utekl chlap.
TIP NA VIDEO: Terapeut Honza Vojtko radí, jak se co nejlépe rozejít
Znám taky příběh ženy, která už před spoustou let odešla od manžela z vlastního rozhodnutí. Byla dost soběstačná na to, aby sobě a dětem zařídila nový život a aby se nesoudila o alimenty. Byla dostatečně silná, aby ustála fakt, že její ex si k sobě obratem nastěhoval novou ženu a udělal si s ní dítě, aniž se stihl rozvést. Aby ustála tlak okolí, které ji pořád nutilo se obhajovat a vtíravě se ptalo, proč to udělala, protože nikdo ten odchod nechápal – proč, když je to hodnej chlap, ne? Měla zásadní důvody, ale pro okolí byla tou, která si ničeho nevážila.
A tak bych mohla tahat jeden příběh za druhým, ale není třeba. Vyšlo by z toho to samé: pokud se vám rozpadne vztah, pak se ocitnete v pozici losera. Dívají se tak na vás nejen ti kolem – často se tak cítí i sami ti, kteří o vztahy přicházejí. Soudí sami sebe, procházejí spoustou fází, kdy mají pocit, že dno je v nedohlednu. Není. Ale pád po rozchodu je fakt dlouhý.
Rozchod či rozvod dlouhodobého vztahu je zcela zásadní životní změna. Kromě emocionální bolesti s sebou nese i zcela nové existenční otázky k řešení – například ty ekonomické. A nejen to: najednou musíte vybudovat nový domov, čeká vás často zcela nové prostředí, třeba musíte změnit i práci, promění se okruh vašich přátel a známých… Kdo tohle všechno ustojí, není loser, ale spíš hrdina. Jak to všechno zvládnout se ctí? Tady je 5 rad od párové mediátorky Kateřiny Bělkové.
Článek pokračuje na další straně. >>>
Pokračování 2 / 6
1. Musíte se sebou pracovat během celého procesu
V případě rozchodu nebo rozvodu je jednoznačně třeba mít individuální terapii, stále někoho v zádech jako průvodce. Potřebujete podpůrnou osobu, nezávislého mentora, aby vás držel, abyste mohli mluvit o tom, co vám běží hlavou, pustit na něj všechno včetně strachů bez cenzury a beze studu.
Pokračování 3 / 6
2. Před rodinou se neobhajujte
Reakce rodiny na zprávu o rozchodu často působí jako přisypávání soli do otevřené rány, i když jsou třeba dobře míněné. Pamatujte, že váš vztah se týká jen vás a vašeho bývalého partnera. Nikdo zvenčí do něj nikdy zcela nevidí. Rozhodnutí ukončit to tedy před rodinou neobhajujte. Zkuste si v ní najít spojence – a dál je třeba postavit se k tomu asertivně. Do diskusí, ve kterých rozchod oznamujete, jděte vybaveni argumentační databankou. Konstatujte, že už pro vás soužití nebylo žitelné, že jste udělali, co šlo, ale trápili jste se a tohle bude pro oba lepší. Ideální by bylo mít i podporu expartnera, ale to je většinou nereálné. Stejně postupujte i s přáteli.
Pokračování 4 / 6
3. Připomínejte si, že žít se musí tady a teď
Při rozchodu či rozvodu jste hodně obrácení do minulosti, se kterou se loučíte, a zároveň neustále přemítáte o budoucnosti. Ale je třeba žít dál. Mít dost energie na děti, práci, domácnost… Abyste to utáhli, nevyhořeli, neodnesli to zdravotně, musíte si denně poctivě hlídat své zdroje energie. S klienty si vyloženě děláme přesný program, kdy mají jógu, dopředu si rozvrhujeme přátele, sporty, masáže, wellness, návštěvy příbuzných, kteří jsou fajn… Tohle je základ.
Pokračování 5 / 6
4. Je dobré přijmout určitou dlouhodobost odcházení
Nemůžete čekat, že z vás jednoho dne spadne veškerá tíha z rozchodu najednou. Něco zpracujete elegantněji, něco vás bude bolet víc, něco integrujete rychle, něco pomalu. Ano, přijde úleva, ale nebude otázkou jednoho velkého momentu. Bude postupná.
Pokračování 6 / 6
5. Pokud to jde, s bývalým partnerem si toho co nejvíc vyříkejte
Důležitou součástí té úlevy je, když si během odcházení dokážete s partnerem vyříkat potřebné. Je to dobré pro vás pro oba, pro to, abyste se v sobě zorientovali. Jsou to bolestné dialogy, ale pomáhají dojít k samotnému rozchodu. Je to komunikace, která se nejlépe vede přes prostředníka, například mediátora, který se orientuje, dává vhled, malinko dialog moderuje a pomáhá ledasco oběma zvědomit. Přičemž platí, že čím dříve takového prostředníka do rozchodu či rozvodu přizvete, tím lépe. Protože pak se dá spousta věcí ještě zachránit. Mnohdy dokážeme zachránit dokonce i samotný vztah. Ale ono bohatě postačí, když se povede rozmotat emoční věci, věci kolem dětí, praktické věci kolem stěhování, nastavení financí, dělení majetku. Protože když mediátor vstoupí do takových věcí včas, pak je partneři dokážou často vyřešit bez soudů, dohodou a s mnohem menší bolestí.
Celý článek najdete v březnovém čísle časopisu Moje psychologie. Koupit si ho můžete v naší on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce. A doprava je zdarma!
