Jak se žije lidem trpícím úzkostnou poruchou? O tom bude pravidelně pojednávat sloupek Život s úzkostí.

Jak se žije lidem trpícím úzkostnou poruchou? O tom bude pravidelně pojednávat sloupek Život s úzkostí. Zdroj: iStock.com

Když sympatie převýší zkušenosti: Jak najít dobrého terapeuta?

Udělali jste první velký krok a rozhodli se, že začnete s terapií. Výborně! Jenže kde hledat vhodného odborníka, který vám poradí se vším, co vaši duši a hlavu trápí? V novém díle sloupku Život s úzkostí se zaměřím na to, jak kvalitního terapeuta najít a co všechno při jeho výběru posoudit.

Svoji první terapii si pamatuji úplně přesně. Bylo to před sedmi lety, kdy jsem ještě netušila, že trpím úzkostmi, ale již jsem pociťovala, že se uvnitř něco děje. Tehdy jsem na doporučení své doktorky vyrazila za psycholožkou. Na webových stránkách měla v rámci mého rodného města vysoké hodnocení a k tomu nespočet kladných recenzí. Paní doktorka je žena svém místě. Paní doktorka je velmi empatická, vždy mne pozorně vyslechne a společně najdeme řešení. Díky paní doktorce opět žiji naplno. Po takových slovech chvály jsem tedy za ní směle vyrazila. Co by se mohlo stát špatného?

TIP NA VIDEO: Jak předcházet stresu a co dělat, když přijde?

Pokazilo se úplně vše. Od prvních momentů, kdy jsme řešily mé základní údaje a k jádru pudla se ještě ani nedostaly, jsem cítila, že bych měla z místnosti co nejdříve zmizet. A tento pocit během sezení jen nabíral na intenzitě. Při terapii jsem celou hodinu zažívala to, co jsem si pamatovala třeba ze zkoušení před tabulí ve škole. Měla jsem dojem, že na každou otázku terapeutky existuje jen jedna správná odpověď, a pokud ji neuhodnu, dostanu na oplátku další z mnoha nepříjemných pohledů a kousavě ironických poznámek, kterých jsem za těch 60 minut nasbírala požehnaně.

Výsledkem bylo, že jsem odcházela ve stavu, který byl tisíckrát horší než ten výchozí. Nenáviděla jsem svět, mé sebevědomí dosáhlo nového dna. Měla jsem pocit, že se okamžitě musím rozejít se svým partnerem a vyčíst své rodině snad úplně všechno. To vše v jednom hodinovém balíčku… Ke stejné psycholožce jsem se už nikdy nevrátila.

Hledání by nemělo být cíl

Trochu bych poupravila známé zvolání, že cesta je cíl. V mnoha životních sférách to tak jistě funguje, při cestě za setkáním s terapeutem, který vám pomůže se odrazit ze dna, by to ale platit nemělo. Pravda ovšem je, že se tomuto procesu nejspíš nevyhnete. „Narazit na první pokus na skvělého terapeuta je téměř nemožné. Hledala jsem několik měsíců, ne-li let, než jsem si s někým sedla natolik, abych se mu mohla plně otevřít,“ říká jedna má známá, která má s docházením na terapii, psychologii i psychiatrii bohaté zkušenosti.

I já si prošla hledacím kolečkem a za svůj život už vystřídala několik odborníků. A co si budeme povídat, je to celé dost vysilující. Pro někoho, kdo nemá osobní zkušenost s chatrným mentálním zdravím, se to může jevit jako banalita. Věty typu „No tak prostě půjdeš k někomu jinému!“ ale člověku, jenž každý den bojuje s úzkostmi, depresemi nebo jinými démony, nijak nepomůže.

Otevřít se terapeutovi je náročné a už na prvním sezení se často musíte dost přemáhat, abyste své pocity a rozpoložení dokázali artikulovat nebo o nich prostě jen začali mluvit. A opakovat tento seznamovací rituál několikrát během krátkého období často může vést k myšlenkám, že se na terapii raději vykašlete, protože vám sezení nepomáhají a odborníci vás nechápou. Mám na to jedinou odpověď vyplývající z vlastních zkušeností: hledejte dál. Jednou toho pravého terapeuta najdete a tahle nekonečná, často až detektivní práce skončí.

Když diplom nestačí

Jenže jak tedy nebloudit v kruhu a konečně nalézt správného odborníka? Pro začátek si ujasněme trojici základních pojmů, které pro vás mohou být (zejména pokud s terapií teprve začínáte) trochu matoucí. První z nich je psychiatr, tedy lékař, jehož specializací je duševní zdraví. Umí stanovit diagnózu a též vám může předepsat léky. Psycholog je oproti němu absolvent oboru psychologie a též umí stanovit diagnózu, antidepresiva vám ale nepředepíše. A (psycho)terapeut je člověk, který prošel akreditovaným psychoterapeutickým výcvikem, nepředepíše vám nic a nebude se pouštět ani do stanovení vaší přesné klinické diagnózy. Spolu ovšem můžete pracovat na zlepšení vašich problémů, a to pomocí terapie, které existuje nespočet druhů.

Psychiatry a klinické psychology necháme pro dnešek stranou a zaměříme se na tradiční terapii, která probíhá buď osobně, nebo i online.

Když jsem si k tématu dělala rešerši, narazila jsem na několik webů, kde hned na začátku vypichovali, že je dobré se u terapeuta dívat na vzdělání, trénink a zkušenosti. Jistě, takové informace se mohou hodit, případně si díky nim ověříte, že daný člověk disponuje uznávanou akreditací. Jenže z diplomů, odpracovaných terapeutických hodin ani kurzů nevyčtete, jak moc si společně sednete, zda se mu budete chtít otevřít a skutečně vám sezení s ním (či s ní) k něčemu bude.

Pokud nevíte, kde začít pomoc hledat, je dobré se nejprve poptat po známých – zda nemají s terapií zkušenost, případně nevědí o někom, koho by vám mohli doporučit. Pro lepší orientaci není na škodu podívat se také na reference daného odborníka. Jak ale napovídá i má osobní zkušenost z úvodu, nikdy je nelze brát jako stoprocentně platné. Přístup, který sedí vašemu kamarádovi, nemusí sedět vám a naopak. Buďme tedy realisté a povězme si, že to, zda je terapeut pro vás ten pravý, stejně nejlépe zjistíte až při setkání.

Dobrý den, budeme si rozumět?

Říká se, že by člověk neměl dát na první dojem. V terapii ale toto neplatí. Od prvních chvil vnímejte, jak na vás dotyčný působí a jaké ve vás vyvolává emoce. Cítíte se s ním natolik bezpečně, že se mu můžete naplno otevřít? Poslouchá vás bedlivě celou dobu? Nevyzařuje z něj pocit, že vás soudí nebo jakkoliv hodnotí? Respektuje, když o něčem nechcete mluvit? Skáče vám do řeči? Nezlehčuje náhodou vaše emoce a stavy? Chápete se navzájem v tom, co říkáte? Všechny tyto otázky vám během prvních sezení mohou napovědět, zda byl výběr správný, či zda budete hledat jinde.

Kromě osobních pocitů je ale dobré zaměřit se ještě na pár věcí. V první řadě (a to je ve výsledku mnohem důležitější než celková praxe) jde o zaměření terapeuta. Ne každý je totiž odborník na všechna témata, na to je přece jen oblast duševního zdraví příliš široká. Dopředu se tedy ujistěte, že jdete k člověku, který má s tématem a vašimi problémy pracovní zkušenost. A stejně tak si můžete předem určit i to, zda chcete chodit spíše k ženě, či k muži. Za sebe mohu říct, že po několika návštěvách ženských terapeutek bylo rozhodnutí přejít k muži vůbec to nejlepší. K takovému uvědomění ale opět vede dlouhá cesta, sbírání zkušeností a celkové poznávání nejen terapií, ale hlavně sebe samé.

Konec stereotypů

Cesta za hledáním vhodného terapeuta je individuální a nelze ji smrsknout do jednoho přehledného návodu, který by obecně platil pro všechny. Na závěr si ale neodpustím alespoň vyvrácení dvou mýtů, které se v diskuzi o terapii neustále opakují.

Zaprvé: s ohledem na současnou přeplněnost klinik a zařízení hrazených pojišťovnou se vám dost možná stane, že si terapie budete muset sami hradit. Ovšem neplatí, že čím dražší terapeut je, tím bude lepší. A zadruhé: úplně to samé platí o věku – starší odborník sice bude mít více zkušeností, to ale automaticky neznamená, že vám ve všem porozumí a lépe poradí. To samé ale platí i naopak. Vůbec není od věci se při výběru řídit z velké části svou intuicí. Ta vám ve výsledku nejlépe napoví, kdo bude vaše krevní skupina.

Držím vám palce, ať vaše hledání trvá co nejkratší dobu a je úspěšné!