Jak vypadá život moderní farmářky?

Jak vypadá život moderní farmářky? Zdroj: Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků

Jak vypadá život moderní farmářky?
Jak vypadá život moderní farmářky?
Ministerstvo zemědělství
Jak vypadá život moderní farmářky?
Jak vypadá život moderní farmářky?
6
Fotogalerie

Jeden den v lodičkách, druhý ve chlévě mezi zvířaty. Jak vypadá život farmářky?

„Jeden den jste v šatech a v lodičkách na jednání a druhý den pobíháte v teniskách a riflích mezi zvířaty nebo na stavbě,“ popisuje v rozhovoru moderní farmářka Milada Měsícová z velkého zemědělského družstva v Olomouckém kraji, která uspěla v soutěži Manažer roku a z 200 manažerů ČR všech oborů se dostala do prestižní TOP 10.

Jak jste se stala farmářkou? Já bych se spíše nazvala zemědělcem, což vystihuje více mé pracovní zařazení. Vedu více jak 10 let zemědělský podnik. Když jsem se v roce 2011 stala předsedou zemědělského družstva, bylo mi 31 let a měla jsem 1,5roční dceru. Stala jsem se tak nejmladší ženou ve vedení tak velkého zemědělského podniku v ČR vůbec. Tyto vedoucí posty jsou z velké části doménou mužů. V zemědělství působí několik tisíc firem a žen v jejich vedení bychom mohli počítat pouze v několika desítkách.

Co je na farmaření nejtěžší? Zemědělství je krásný, ale velmi fyzicky a časově náročný obor. Chováme krávy i prasata, což znamená péči o ně 24 hodin denně a 365 dní v roce. Dobytek nezná svátek či dovolenou. V poslední době se potýkáme s velkým personálním problémem právě u zvířat. O tuto práci ze strany veřejnosti není zájem.

Pracuje u vás hodně žen? Ze 160 zaměstnanců ženy tvoří zhruba 40 %, pracují především v ekonomickém a administrativním úseku, dále pak v živočišné výrobě jako zootechničky a ošetřovatelky zvířat. U žen, které pečují o zvířata, se velmi často projevují mateřské city stejně jako k dětem. Proto je vnímám jako vhodnější pracovníky do těchto pozic oproti mužům, i když se jedná o dost fyzicky náročnou práci. Moc si našich žen za tuto péči o zvířata vážíme. V rostlinné výrobě převládají muži, protože se jedná o práci spojenou s řízením a obsluhou zemědělské techniky.

Když se řekne družstvo, často se nám vybaví komunistická JZD. Jak je to dnes? Podoba družstev se od 90. let značně změnila. Naše družstvo je sdružení fyzických osob, které se dobrovolně rozhodli podnikat a společně hospodařit. Žádný z našich členů nechce samostatně hospodařit, protože jsou si vědomi, jak je tato práce náročná. Navíc jsou jejich vložené prostředky velmi dobře zhodnocovány a je jim vyplácena dividenda ze zisku, která se u nás pohybuje kolem 10 %. Což je vyšší zhodnocení než úrok v bance. Další změnou je, že například u nás je ve vedení podniku velmi mladý tým, věková struktura je od 30 až po 40 let. Pracujeme s nejmodernějšími IT technologiemi a sofistikovanými stroji. Naše provozy jsou moderní, zaměstnanci mají komfortní pracovní prostředí. Sledujeme nové trendy péče o zvířata, technologie a postupy šetrnější k životnímu prostředí, využíváme energie z obnovitelných zdrojů.

Jaká je práce farmářky z pohledu ženy pro velké družstvo? Každý den je jiný, člověk se nikdy nenudí, není to stereotyp. Co mě nejvíc naplňuje je to, že člověk za sebou vidí ty hmotné výsledky své práce. Jsem vystudovaný ekonom, ale mám základy zootechnika, agronoma a mechanizátora. Tím, že u nás probíhá výstavba nových stájí a dalších staveb, jsem zároveň i stavebním technikem. Takže moje práce je komplexem několika povolání od ekonoma až po provozního technika. Jeden den jste v šatech a v lodičkách na jednání a druhý den pobíhám v teniskách a riflích mezi zvířaty nebo na stavbě. A to mě na té práci strašně moc baví. Když začneme žně, naše nejdůležitější období v roce, a všechna naše technika vyjede do polí, mám husí kůži a jsem na naše lidi neuvěřitelně hrdá. Zemědělství není pro mě práce, ale je to můj životní styl, kterým žije i má rodina.

Často se řeší, v jakých podmínkách jsou zvířata chována. Co si o tom myslíte? A jak je to u vás? Je to velmi mylná představa laické veřejnosti, že ve velkých chovech jsou zvířata v nepohodě. I dle výsledků kontrol veterinární správy je tomu právě naopak. Nejvíce pochybení a špatné péče je nalezeno v drobnochovech. Pro nás je prioritou zdravé a spokojené zvíře. Protože jen zdravé a spokojené zvíře má ty nejlepší naturální ukazatele, jako je například natalita nebo užitkovost. A s tím je spojen i ekonomický efekt, který je rovněž důležitý. Bez dobré ekonomiky nelze dále investovat do nových technologii a stájí, které zlepšují životní podmínky zvířat. O naše zvířata pečuje 24 hodin denně proškolený tým, veterinář je každý den na farmě. Každý měsíc máme kontrolní dny, kterých se účastním i já jako ředitelka podniku, kde vyhodnocujeme jejich zdravotní stav, pohodu na stáji a další možnosti zlepšení jejich prostředí. Vždy připomínám svým zaměstnancům, že my jsme zde pro naše zvířata, a ne ony pro nás. Je u nás zákaz na krávy křičet nebo používat nějaké donucovací prostředky.

Jaké používáte nové technologie? Když jsme například u chovu krav, tak naše krávy mají pedometry, které mají připnuté na noze. Takový pedometr bychom mohli přirovnat k fitness náramku. Na stáji je wifi, díky níž a pedometrům zootechnik 24 denně sleduje zdravotní stav krávy, její pohybovou aktivitu apod. Můžeme tak zjistit, zda kráva nemá nějaký zdravotní problém. Dále mají ve stáji umístěná drbadla, což jsou kartáče, které se automaticky spustí, jakmile se ho kráva dotkne, a začne ji drbat. Krávy tuto činnost milují, je to pro ně masáž. Automatický přihrnovač krmení jezdí několikrát za den a přihrnuje krmení, aby krávy měly celý den přísun krmení. U telat se používá milktaxi, které zajistí telátkům teplé mléko. Rostlinná výroba využívá nejnovější technologie, zabýváme se již přes 20 let precizním zemědělstvím. Na základě rozborů půd variabilně hnojíme, využíváme satelitní snímkování porostů, téměř všechna naše technika je vybavena GPS navigací s přesností na 5 cm. A tak bych mohla pokračovat, naši zaměstnanci již musejí ovládat mnoho složitých aplikací a technologií. Manuální práci nahrazují automatizované technologie.

Jsou Češi ochotni si za lokální a kvalitní produkty připlatit? Myslím si, že určitá část českých zákazníků ano. Především mladí a vzdělaní lidé přemýšlejí o tom, co budou mít na talíři, odkud ty potraviny pocházejí a jaké je složení. A jsou ochotni si za takovou potravinu připlatit. Realita je ovšem taková, což můžeme vidět v nákupních košících zákazníků v supermarketech, že český zákazník z 90 % nakupuje v supermarketech a vyhledává zboží především ve slevách. Nesleduje ani původ, ani kvalitu potravin, upřednostňuje cenu a množství. České potraviny jsou kvalitní a bezpečné. Britský týdeník The Economist označil české potraviny, co do kvality, bezpečnosti a dostupnosti, jako jedny z nejlepších potravin na světě, ČR obsadila 5. místo v žebříčku. Na rozdíl třeba od Polska, které je až na 25. místě, a přitom jsou naše supermarkety plné polských výrobků. Takže doufám, že český zákazník si začne tyto skutečnosti uvědomovat a změní své nákupní návyky ve větším měřítku.

Jsme podle vás potravinově soběstační? Bohužel nejsme. Během 30 let jsme vinou politiky dovedli zlikvidovat některé oblasti, jako je výroba vepřového masa, brambor nebo zeleniny. Byli prodány do zahraničních rukou mnohé zpracovatelské podniky, u nás můžu za příklad uvést Hamé Babice. Nadnárodní zpracovatelé v ČR nemají mnohdy zájem o české suroviny a s tím je spojeno to, že český zemědělec to nemá pro koho vyrábět. Náš kvalitní hrášek, který jsme dříve dodávali právě do Hamé, už prodáváme jen jedné české firmě.

Jak vidíte budoucnost zemědělství u nás? Zemědělství v ČR je spojeno velmi úzce s evropským zemědělstvím. Máme zde od roku 2004 společnou evropskou zemědělskou politiku. Takže jak bude vypadat české zemědělství se odvíjí od připravované politiky EU. A to, že se připravuje takzvaný „Green deal“, je věc asi všeobecně známá i mezi laickou veřejností. Snaha o snižování CO2, hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin apod. Určitě je nutné se zabývat udržitelným životním prostředím a jeho ochranou. Ale některé cíle EU jsou až extrémní a nevnímají to, že tyto cíle budou mít za následek snížení konkurenceschopnosti evropských zemědělců. Sníží se tak výroba a zvýší ceny potravin. Aby se zajistily potraviny pro všechny Evropany, bude nutno velkou část potravin dovést. Což v konečném důsledku bude znamenat přesun té ekologické zátěže do jiných světadílů. Jižní Amerika se mohutně připravuje na dovoz do EU a kácí deštné pralesy kvůli rozšiřování pastvin pro hovězí dobytek. V Číně rostou obří mrakodrapy, kde jsou chována prasata ve statisícových (!!!) chovech, která jsou následně dovezena do Evropy. Ráda bych české zemědělství v dalších letech viděla jako progresivní moderní obor, který bude hospodařit s ekonomickou stabilitou a udržitelně vůči životnímu prostředí.

Jak vypadá život moderní farmářky?
Jak vypadá život moderní farmářky? | Zdroj: Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků

Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství | Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR