Pod vrcholem Triglavu.

Pod vrcholem Triglavu. Zdroj: Profimedia.cz

Triglavská jezera jsou dechberoucí.
Prostor a svoboda.
Příroda v Triglavském národním parku je nespoutaná.
Ostrov na jezeře Bled.
Podél řeky Soče.
16
Fotogalerie

Ledová voda, hory a medvědi: Slovinsko je ráj pro dobrodruhy

Nejspíš už plánujete letní dovolenou a pečlivě zvažujete, jestli vzácné dny volna věnovat horám, moři, kultuře, nebo dobrému jídlu. Jestli odletět do daleké exotiky, nebo se raději spokojit s tuzemskými nabídkami. Dám vám tip. Nedaleko našich hranic se rozprostírá země, kde to všechno skloubíte dohromady: německou spořádanost, italskou rozevlátost i balkánský temperament. Hory, moře i kulturní epicentrum. Vítejte ve Slovinsku!

Malá země, nekonečno možností

Jelikož bylo Slovinsko ekonomicky nejvyspělejší ze všech zemí bývalé Jugoslávie a roku 1991 se od jugoslávské federace odtrhlo mírovou cestou, nový samostatný stát nezbrzdila ani poválečná obnova. Patří proto mezi příjemné a vyspělé evropské země a vedle úchvatné přírody nabízí také celou řadu skvostných historických památek.

TIP NA VIDEO: Raději byste měli klidnější dovolenou? Prozkoumejte Katalánsko!

Video placeholde

Se Slovinskem nás – Česko – spojuje mnohé. Třeba to, že Slovinsko bylo také od roku 1918 součástí Rakouska-Uherska. A s trochou štěstí a trpělivosti porozumíte i jejich jazyku. Na hlavní město Lublaň měla vliv celá řada českých architektů a naopak, do tuzemské tváře se silně otiskl rukopis Slovince Jožeho Plečnika, který stojí za proměnou Pražského hradu i výstavbou kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Pobřeží Soče

Řeka Soča, vyvěrající z jeskynního systému v Julských Alpách, je průzračně čistá a ledová. Pokud chcete na vlastní kůži zažít, co znamená křišťálová voda, vypravte se k jejímu prameni. U Izviru Soče, jak se slovinsky nazývá, na vás čeká nezapomenutelný zážitek – stačí si v ní smočit palec u nohy. Ale jelikož se nachází přímo v Triglavském národním parku, bude těch dobrodružství mnohem víc. Pozor hlavně na medvědy.

Řeka Soča.
Řeka Soča. | Zdroj: Profimedia.cz

Historie v batohu

Většina oblastí při toku Soče je ideální pro provozování vodních sportů, přičemž vysedání a nasedání z lodí je povoleno jen na určitých místech. Nutno také dodat, že kajakáři, kanoisté a raftaři se musí smířit s faktem, že mohou pádlovat jen od 8 do 18 hodin. Mimo tuto část dne řeka patří rybářům. Soču se vyplatí dopředu okouknout a prozkoumat, neboť některé úseky řeky jsou značně proměnlivé a sjet je na lodi je náročné. Pokud se na to necítíte, nevadí! Prostě hoďte batoh na záda a nenechte se omezovat.

Na pěší turistice je nejúžasnější, že můžete spojit příjemné s užitečným. Projít se nádhernou krajinou a ještě nasát atmosféru zásadních historických událostí. Jelikož se v okolí Soče uskutečnilo 12 krvavých bitev první světové války, je cesta Julskými Alpami až k Jaderskému moři protkaná hřbitůvky, pozorovatelnami, zákopy, pevnostmi i muzei. Pevnost Kluže, která je na pomyslné stráži této stezky, kdysi bránila Italům, aby vnikli na rakousko-uherské území. Vojenský hřbitov Logu je dojímavě krásným a silným místem, ale především smutnou vzpomínkou na všechny muže padlé ve válce. Na tomto území položilo kdysi život kolem 300 000 vojáků, z čehož jich bylo 10 000 českých.

Všechny cesty vedou na Triglav

V Julských Alpách vás těžko přístupným vysokohorským terénem provedou zajištěné horské cesty zvané ferraty (německy klettersteig). Ty mají dlouhou tradici a původně nebyly ani zdaleka určeny k povyražení turistů – řada z nich vznikla ze starých vojenských cest, které bojovníkům umožňovaly přístup na stanoviště na vrcholcích hor.

Ostatně z toho důvodu ferraty vznikaly i během první světové války. Rakousko-Uhersko vedlo v jižním Tyrolsku a na území dnešního Slovinska poziční válku proti Itálii a bojovalo doslova o každý vrchol. Proto muselo vybudovat cesty přes skalnaté hřebeny Dolomit a Julských Alp, které by byly alespoň zdánlivě bezpečné. I když se v literatuře můžeme dočíst o hrůzostrašných provizoriích, například dlouhých dřevěných žebřících zavěšených na skobách ve skalních stěnách a jen na konopných smycích, některé z těchto ferrat se dochovaly dodnes.

Měsíční krajina při výstupu na Triglav.
Měsíční krajina při výstupu na Triglav. | Zdroj: Profimedia.cz

Triglav je nejen nejvyšším vrcholem Slovinska, ale zároveň slovinským národním symbolem. Výšlap nahoru není úplně pro každého: rozhodně byste neměli přeceňovat svou fyzičku ani podceňovat vybavení. Vyrazit k vrcholu v sandálech a s hadrovou taškou přes rameno zpětně nehodnotím jako úplně nejlepší nápad. Ferratám se nevyhnete a úzké hřebínky spolu se sesouvajícími se kameny jsou mnohdy nadbytečným adrenalinem. Ferratový úvazek ani přilba proto nejsou zbytečností – naopak. Trasa vedoucí údolím sedmi Triglavských jezer je ovšem naprosto nezapomenutelná. Vyhraďte si na ni alespoň tři dny a nechte se očarovat krásou místní krajiny.

Magický Bled

Když už budete ve Slovinsku, nesmíte vynechat kouzelný Bled. Ostrov na jezeře byl významným bodem už v pohanských dobách, kdy na něm stála svatyně slovanské bohyně Živy. V 15. století tu byl vystavěn kostel zasvěcený Panně Marii. Pokud se tak jako my rozhodnete na ostrov doplavat, je lepší mít na sobě alespoň plavky. Pokud si budete chtít prohlédnout kostel, raději zůstaňte oblečení a svezte se pramicí nebo linkovou lodí, která na ostrov vyjíždí každou hodinu.

Prostor a svoboda.
Prostor a svoboda. | Zdroj: Profimedia.cz

Slovinsko je rájem pro svobodomyslné dobrodruhy i riskující blázny. Pokud se nechcete nechat sežrat medvědem, raději vždy zainvestujte pár euro do přespání v horské chatě, anebo alespoň požádejte místní, jestli si u nich na zahradě nemůžete postavit stan. Na autostop spoléhejte jen v případě, že z řidiče netáhne pálenka na pět metrů, protože bezpečnost na silnicích tu funguje v duchu balkánské nahodilosti. S jídlem se nebojte experimentovat a udělejte si čas i na místní divadlo nebo koncert.